Aktuální stav architektonických bariér v Přerově:

Je nutno říci, že od doby, kdy se naší stížností začala zabývat Evropská Komise a následně Soud pro lidská práva ve Štrasburku, došlo v Přerově v oblasti arch. bariér k posunu k lepšímu, který je zejména patrný na komunikacích a chodnících v centru města a ve zpřístupnění některých úřadů a institucí. Na druhou stranu jsme nuceni konstatovat, že i zákon 43/1994 Sb. a vyhl. č. 174/1994 Sb,  která nahradila  předchozí z roku 1985,  jsou  stavebním úřademv Přerově leckde  porušovány.  Často jsou nadále ponechávány arch. bariéry u adaptovaných objektů a někdy je nacházíme i u nově zřizovaných provozoven.

V loňském roce byl vybudován nový vstup s výtahem u Okresní správy sociálního zabezpečení a také objekt nově zřízeného odboru Ok.Ú. - agenda řidičských a občanských průkazů - byl zpřístupněn pro vozíčkáře schodišťovou plošinou. Již v 1998 byl zpřístupněn plošinou referát sociálních věcí Ok. úřadu a kontaktní místo sociálních dávek. Ostatní referáty Ok.Ú. v obou budovách na ulici Smetanova jsou bohužel nadále nepřístupné. Počátkem r. 2001 byla otevřena nová pošta, která je stejně jako ostatní provozovny v tomto objektu (lékárna, prodejna elektro) přístupná. Je ale smutnou skutečností, že v tomtéž nově postaveném objektu nebyly zpřístupněny v rozporu se zák. 43/1997 Sb. provozovny v prvním patře - např. restaurace Paegas. Toto porušení zák. 43/1997 Sb se opakuje také u nově vybudovaného nákupního centra u Prioru na Čechově ulici. Obdobný problém se vyskytuje v supermarketu "Koloseum", který byl nově zbudován cca před 3 lety a kde jsou v 1. NP nepřístupné služby. Nepřístupná zůstává nadále i budova soudu. Nedávno došlo k přestěhování Celního úřadu ČR, který je nyní při použití cesty přes dvůr objektu přístupný. Přístup do této instituce vozíčkáři potřebuji nejen tehdy, když chtějí přijmout/ odeslat zásilku do/z ciziny, ale i tehdy, když pro jednávají úlevu na dani při dovozu motorového vozidla vhodného k užívání vozíčkářem. My sami jsme takováto jednání absolvovali v r. 1998 a protože tehdy nebyl čas na zdlouhavé korespondování, stěžovatelka musela být opakovaně vynesena k osobnímu jednání do prvního podlaží Je jen škoda, že chodník ke vstupu do nového objektu celnice z Polní ulice byl zbudován v rozporu s bezbariérovou vyhláškou opět jako bariérový. Nepřístupný je i Český statistický úřad a přitom bez jednání v této instituci nelze podnikat. Nepřístupné jsou i nadále služebny policie. Zcela nepřístupný je stále krytý bazén a jediná možnost, jak si může vozíčkář zaplavat, je finančně nákladné dojíždění do Olomouce či do Prostějova. V r. 1999 byl také zcela adaptován objekt v majetku města Přerova na Velké Dlážce - do přízemního patra (Městská knihovna) byl zajištěn bezbariérový přístup rampou, do prvního patra, kde se nachází Manželská a předmanželská poradna (jediné zařízení toho druhu na okrese) přístup nebyl během adaptace zajištěn. Zcela absurdně došlo také k přestěhování kanceláře Sdružení pro zdravotně postižené z bezbariérového objektu v ulici U Výstaviště do domu blíže k centu města, který ale má před vstupem do kanceláře dvě schodišťová ramena, jež se musí překonávat pomocí schodolezu. Tento způsob je nejen časově náročný, ale je jisté, že část vozíčkářů (zejména starších) nutnost použití tohoto zařízení od osobního jednání či návštěvy organizace zdravotně postižených odradí. Problematický je nadále přístup u řady lékařských ordinací.

         Z 219 provozoven občanského vybavení  (obchody, služby) ,u kterých Jitka Zehnalová spolu s okresním výborem Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených ČR v Přerově iniciovali v r. 1994  přezkum kolaudačních rozhodnutí, bylo Ok.Ú. Přerov v rámci přezkumu našich podnětů zrušeno celkem 6 závadných kolaudačních rozhodnutí. U čtyř z nich poté zrušující rozhodnutí Ok.Ú. Přerov následně zrušilo Ministerstvo hospodářství ČR, takže všechny tyto čtyři objekty jsou do dnešního dne  v provozu i s architektonickou bariérou. Na základě přezkumu našich podání referátem regionálního rozvoje Ok.Ú. Přerov byla zrušena závadná kolaudační rozhodnutí a odstraněny architektonické bariéry u dvou objektů - jedni odstranili schodek, druzí zakoupili schodišťovou plošinu, z toho u jednoho objektu až po odvolání k MH ČR. U několika dalších objektů byl zajištěn bezbariérový přístup dodatečně po projednání s majitelem (je zřejmé, že když to šlo dodatečně, nic nebránilo tomu, aby se tak stalo během stavebního řízení) a  ještě u dalších objektů byla odstraněna bariéra v následném stavebním řízení, zatímco u jiných objektů v následně probíhajícím stavebním řízení bariéra odstraněna nebyla . Jsme také rádi, že při  výstavbě a rekonstrukcích chodníků a komunikací  v Přerově  v souvislosti s odstraňováním následků po povodni,  již většinou byl stavebním úřadem na bezbariérovou vyhlášku brán zřetel,  takže pohyb vozíčkáře v centru města je již na poměrně slušné úrovni. S potěšením také konstatujeme, že jsme zaregistrovali po  medializaci  případu v souvislosti s veřejným slyšením ve Štrasburku odstraňování dalších  architektonických barier. Z celkem 219 přezkoumávaných  provozoven se zbytečnou architektonickou bariérou  byla  (podle našeho posledního šetření z března 2002 ) dodatečně za 7 let odstraněna bariéra u cca 60 objektů, tj. zhruba u 27%.  Je ale nutno  připomenout, že u drtivé většiny z nich se tak stalo až po r. 1997, t.j.  poté, kdy  Evropský soud začal v této věci komunikovat s Vládou ČR a zabývat se  přijatelností naší stížnosti.. Je jen velká  škoda, že  dodržovat bezbariérovou vyhlášku nešlo předtím.

          Shrnutí: U novostaveb je bezbariérová vyhláška již většinou dodržena v přízemí, podlaží nejsou často ani u nově stavěných objektů zpřístupněna. U modernizací a rekonstrukcí  dochází i nadále nezřídka  k obcházení zákonných norem. U komunikací jsou již stavebním úřadem v Přerově požadavky na bezbariérovost většinou respektovány.