Kontext:
TEORIE:
Dne 8.září 1993 byl usnesením Vlády ČR schválen Národní plán opatření pro
snížení negativních důsledků zdravotního postižení, který potvrzuje, že vznik
těchto bariér "je ve většině případů neopodstatněný a jejich odstranění vede
celkově k humanizaci životního prostředí pro většinu občanů".
Plán stanovil v oddíle 8 tyto cíle:
1) Zabránit vzniku nových architektonických, orientačních, dopravních a
komunikačních bariér.
2) Odstraňovat stávající architektonické, orientační, dopravní a komunikační
bariéry.
3) Zajistit náhradní organizační či jiná opatření umožňující občanům se
zdravotním postižením užívání staveb a dopravních prostředků i při existenci v
daném čase a místě neodstranitelných bariér.
x
PRAXE:
Dne 7.března 1994 se uskutečnilo 5. zasedání Vládního výboru pro zdravotně
postižené občany, kde plnění těchto úkolů bylo zařazeno mezi nejproblémovější
úkoly, které "... nejsou plněny a které nevykazují známky postupu vpřed.
Kritizováno tak bylo především ministerstvo hospodářství za svůj postoj k plnění
úkolů v oblasti zpřístupňování veřejných staveb". (Zdroj: Noviny zdravotně
postižených - Můžeš č.2/1994).
x
K zajištění opatření, týkajících se architektonických bariér, uložila Vláda ČR v
NPO Ministerstvu hospodářství ČR termín splnění do 31.12.1993. V tomto termínu
nebylo splněno ani jedno opatření a jejich smysl byl ze strany MH ČR
zpochybňován (Zdroj: Občasník o svépomoci zdravotně postižených č.1/1994). Jak
jsme se následně dočetli v Novinách Můžeš 11/1995, na jednání Vládního výboru
pro zdravotně postižené občany, plánované na den 6.10.1995, kde se mělo
kontrolovat plnění NPO, se zodpovědní představitelé Ministerstva hospodářství ČR
už ani nedostavili.......
x
Také při jednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví byl v březnu 1994
konstatován "naprosto neuspokojivý stav bezbariérové výstavby" a také prověrky
na stavebních úřadech ukázaly na porušování obecně závazných právních předpisů,
které mají zabezpečit přístup osobám se sníženou schopností pohybu. Na základě
této kritiky vydala ředitelka odboru stavebního řádu "Upozornění pro stavební
úřady", ve kterém upozorňuje na nutnost dodržování bezbariérové vyhlášky a na
právní důsledky, které z případného porušování plynou.
x
Dne 22.12.1993 zamítla vláda pana premiéra Klause návrh poslance Václava Krásy
na novelu stavebního zákona se zaměřením na odstranění architektonických bariér
s odůvodněním, že je nadbytečná, neboť "záměr respektovat v jednotlivých fázích
stavebního řízení požadavky na bezbariérové řešení staveb určených k užívání
osobami s omezenou schopností pohybu je kryt stávajícím zněním zákona." Jak je
patrno, tehdejší Vláda ČR v případě řešení problematiky zdravotně postižených
občanů měla zřetelné potíže udržet kontinuitu v myšlení a jednání. Nejprve tedy
uloží tehdejšímu ministru Dybovi v úkole 8a Národního plánu "legislativně
zakotvit posuzování bezbariérovosti veřejných staveb jako součást stavebního
řízení u novostaveb a u rekonstrukcí a adaptací, u nichž to technické podmínky
stávajícího řešení umožňují", a když není úkol ze strany Ministerstva
hospodářství ČR splněn a návrh, který tento úkol pokrývá, podá poslanec Václav
Krása, tatáž vláda návrh zamítne s tím, že je "nadbytečný". Zákon byl sice přes
nesouhlas (!!!) Vlády ČR přijat (zák. 43/1994 Sb.), avšak nadále docházelo a
leckdy do dnešního dne dochází k jeho porušování.... Zmiňovaný návrh zákona
vláda odmítla přesto, že měla dostatek podkladů (ať již z výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví, či z Vládního výboru pro zdravotně postižené), které
dokazovaly, že stávající předpisy v praxi nejsou dostatečné a nezabraňují
vytváření dalších a dalších architektonických bariér.
X
V podobném duchu bylo ostatně i
stanovisko MH ČR (ředitelky odboru stavebního řádu) k našemu
materiálu "Zpráva o diskriminaci tělesně postižených v České republice". Za
povšimnutí stojí rovněž skutečnost, že s žádostí o vyjádření jsme se tehdy
obrátili na pana prezidenta a poslance PČR, přičemž odpověď nám přišla z
ministerstva hospodářství, tedy právě od instituce, která byla za neplnění svých
povinností při vedení a kontrole na stavebních úřadech kritizována a která za
neutěšenou situaci v bezbariérové výstavbě zodpovídá. To podle našeho názoru
nejen odporuje platné stížnostní vyhlášce, ale také postrádá základní
demokratické prvky Přístup Ministerstva hospodářství ČR k naší " Zprávě" je
poměrně ilustrativní a proto pro informaci nabízíme
pár poznámek k jeho
obsahu..
X